close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Charles Manson 3.dil

9. prosince 2006 v 13:35 |  vrazi
"Ztratit ego znamená zemřít," řekl Manson jednou. "A když zemřete nebo když zemře kousek z vás, uvolní se právě ta část lásky. Takže to znamená, že překonáte svůj vlastní strach ze smrti. Strach je počátkem růstu. A přesto nám brání v pokroku. Strach je vyšší forma vědomí, protože nám dává nahlédnout lásku. Takže se vlastně musíte strachu podřídit… strach je cesta, která vede k lásce." Mansonovo učení budilo zájem i mimo úzký okruh jeho stoupenců. David Smith, který byl ředitelem bezplatné kliniky na Haight-Ashbury, vypracoval ještě před vraždami z roku 1969 spolu s Alem Rosem analýzu zabývající se Mansonem a jeho skupinou kterou pojmenovali "Studie komuny skupinového manželství". Článek byl otištěn v The Journal of Psychedelic Drugs v roce 1970. Charlieho den vypadal prý následovně: "Charlie se ráno probudil, pomiloval se ženou, nasnídal se, pomiloval se ženou a šel spát. Později se probudil, pomiloval, navečeřel, pomiloval a šel spát - během noci se vzbudil a znovu měl pohlavní styk."
Manson hned od začátku věnoval velké úsilí boření společenských tabu a snaze rozvrátit morální a psychologické zábrany svých stoupenců. Část jeho učení se přímo soustřeďovala na překonávání ega, snahu zredukovat je na jakousi obecnou úroveň, při které by si zasvěcovaní vypěstovali na Mansonovi emoční závislost. Indoktrinace nových přívrženců vlastními názory byla pro Mansona mnohem snazší, jakmile se mu podařilo překonat jejich přirozený počáteční odpor. V rejstříku metod, kterými Manson dosahoval svého cíle, často nechybělo ani násilí či ponižování. "Když někdo něco neudělal přesně tak, jak chtěl," vzpomíná Steve Grogan, "popadl ho záchvat vzteku, něco rozbil, někomu nafackoval nebo ho ztloukl." Zde je vidět, že v Mansonově přesvědčení se začalo cosi měnit. Mnoho Mansonových stoupenců později tvrdilo, že jejich závislost a nekritická důvěra se odvíjela od Mansonem iniciované ztráty jejich původní identity. Zejména výpovědi dvou hlavních protagonistů osudných vražd, Susan Atkinsové a Charlese Watsona, často shodovaly v tvrzení, že ke spáchání zločinů je přiměl téměř neomezený Mansonův vliv na jejich jednání, v kombinaci s nekonečným přísunem drog. Sami se tedy měli tendenci prezentovat coby typičtí mladí Američané, zkažení Mansonovou zlovůlí. Později se Rodina přestěhovala do Death Valley na Myersův a Barkerův ranč. V prostředí téměř úplné izolace začal Manson hlásat brzké vypuknutí rasové války, ve které se obyvatelstvo černé pleti mělo postavit proti bílým. "Chápejte, lidi," poučoval své stoupence, "černý huby si tohle svinstvo nenechají moc dlouho líbit… brzo povstanou a nakopou tvarohovi prdel. Schyluje se k tomu už léta, pozoruju to. Už ve Wattsu a v San Franciscu to bylo dost špatný, ale teď co odpráskli toho srandistu Martina Luthera… tak to je trochu moc, lidi. Prostě je vám určitě jasný, že tvarohova karma se jednoho dne musí obrátit… je to jen otázka času. Jó, to bude ale pecka… regulérní válka. A až k tomu dojde, budeme rádi, že jsme tady." Manson byl stále pevněji přesvědčen, že apokalyptická vize konce světa, jak je předpověděla biblická Kniha Zjevení, brzy dojdou svého naplnění. Přes svá pozdější tvrzení, že sám se této myšlence nikdy nepoddal, věnoval v té době mnoho času a finančních prostředků podrobnému průzkumu Death Valley, který měl odhalit vstup do bezedné propasti zmiňované v bibli. Zatímco Písmo používá toto označení coby synonymum pekla, v Mansonově interpretaci se mělo jednat o skrytý ráj, což byl ovšem jen jeden z mnoha omylů, kterých se Manson dopouštěl při svém výkladu bible a dalšího důležitého inspiračního zdroje, písní Beatles. V prosinci roku 1968 vydala nahrávací společnost Capitol Records Bílé Album skupiny Beatles. Toto album utvrdilo Mansona v přesvědčení, že rasová válka "Helter Skelter" (americký výklad slova znamená všudypřítomný zmatek a chaos, nicméně Beatles tím mysleli anglický výklad slova což je klouzačka) se už blíží. V písních Beatles nalezl i další inspiraci a podněty pro události v roce 1969 a měl pocit, že mezi ním a Beatles existuje jakási spojitost. Například při spojení Knihy zjevení a Beatles dospěl k názoru že Čtyři andělé, kteří jsou v Písmu zmiňováni jsou John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a Ringo Starr. Pátým biblickým andělem, Abadonem, měl být Manson sám. Pátý anděl byl držitelem klíče k propasti - jámy v Death Valley, kde se měl Manson se svými následovníky, kterých mělo být podle bible 144 000, během rasové války, Helteru Skelteru, skrýt a přežít vyhlazení bílé rasy. Válka však měla mít podle Mansonova učení za následek naprostý zmatek, s kterým si vítězní černoši nebudou vědět rady. V této situaci se Manson se svými přívrženci chystal převzít moc a ovládnout celý svět. Na jaře roku 1969 se Squeaky - Lynnete Frommeové - podařilo přemluvit starého George Spahna, aby se Rodina mohla vrátit na jeho ranč. Poté, co se k nim v červenci přidala dvacetiletá Linda Kasabianová byla Mansonova skupiny kompletní. Tragickým událostem léta 1969 už nestálo nic v cestě. Terry Melcher a Candice Bergenová se z domu na 10050 Cielo Drive přestěhovali. Dům si tedy koupili Roman Polanski a Sharon Tate Polanski, což se jim později stalo osudným. Předtím, ale Gregg Jakobson zprostředkoval na této adrese dočasné ubytování pro člena Mansonovy Rodiny Deana Moorehouse, kterého zde údajně často navštěvoval Tex Watson. Bazén patřící k domu často využívaly členky Mansonovy Rodiny Catherine Shareová a Susan Atkinsová. V neděli 23. března se na Cielo Drive vypravil i Charles Manson. Jeho kroky směřovaly nejprve k hlavní budově, kde mu fotograf Sharon Tateové Šarok Hatami oznámil, že Melcher už zde nebydlí, a poslal ho do domku pro hosty. Sotva se ve dveřích objevila také Sharon, Manson se pro dlážděné cestičce vrátil na malé parkoviště, otočil se, a úzkou cestičkou se vydal k domku v protějším koutě zahrady. Nikoho tam však nezastihl a odešel. To vše se stalo odpoledne. Několik hodin nato se však Manson vrátil. Rudi Altobelli se zrovna v domku pro hosty sprchoval, když jej vyrušil štěkot psa. Altobelli šel do předsíně, odkud spatřil na vnitřním oploceném dvorku stojícího Mansona. Skutečnost, že si Manson sám otevřel branku a bez pozvání vstoupil, Altobelliho rozhněvala. Nezvaný host se pokusil Altobellimu představit, ten jej však chladně přerušil slovy: "Znám tě, Charlie. Co tu chceš?" Na Mansonovu odpověď, že hledá Terryho Melchera, mu Altobelli oznámil, že se Melcher odstěhoval. Když ho Manson požádal o Melcherovu novou adresu, Altobelli její znalost zapřel. Poté Manson zavedl řeč na Altobelliho obchodní kontakty a řekl mu, že by si s ním rád promluvil o své hudební kariéře. Altobelli jej odbyl vymyšleným tvrzením, že se zrovna připravuje na dlouhou cestu, ze které se vrátí až za rok. Mansona pak požádal, aby v budoucnu neobtěžoval nájemníky v hlavní budově, odměřeně mu popřál dobrou noc a zabouchl mu dveře před nosem. Mansona však Wilson, Melcher a Jakobson nemohli odmítat donekonečna a v dubnu mu zařídili v Santa Monice možnost pořízení několika nahrávek. Manson se do studia dostavil v doprovodu několika žen, Beausoleila a Watsona coby doprovodného sboru. Svůj hlas tentokrát propůjčil i Dennis Wilson. Během nahrávací frekvence Manson několik písní zaimprovizoval, včetně jedné, skládající se ze zdánlivě nesmyslných slabik, chrlených za monotónního doprovodu kytary. Často opakovaný refrén "dig-de-dej, dig-dou doj" se postupně vyvinul přes "dig-tjů-dej, dig-tjů-dej" až do zlověstného "Die today, die today, die today,". Melchera i ostatní to znepokojilo do té míry, že studio brzy opustili. Bylo nahráno 12 písní, které se téměř povedlo vydat. Produkovat jej měli téhož roku Beach Boys. Wilson se dokonce zmínil o Mansonovi v britském hudebním časopisu Rave. Mansona v něm označoval pseudonymem "Kouzelník". Jakobson později navrhoval, aby se o Mansonovi, jeho stoupencích a jejich hudbě natočil na Spahnově ranči dokumentární film. Melcher však své rozhodnutí odložil na později. Jakobson si představoval, že natočí nekonfliktní film o portrétu mírumilovné a láskyplné komunity. Manson však chtěl aby ve filmu byla jeho představa a obrazy destrukce, členy Rodiny vybírající popelnice, výklad filosofie Helter Skelter a uctívání Satana. Melcher pak omezil styk s Mansonem na minimum. Pár týdnu na to však Melcher v Jakobsonově doprovodu navštívil Spahnův ranč. V okamžiku jejich příjezdu byl Manson zrovna vyslýchán dvěma policisty v souvislosti s údajným znásilněním mladé dívky z Resedy. Téhož dne ráno byl Manson v Los Angeles za Melcherem, aby spolu dohodli nahrávací smlouvu. Jeden z náhodných svědků si vzpomíná na bouřlivou hádku, která se mezi Mansonem, Melcherem a Jakobsonem odehrála na chodníku před Rock City Cafe. Melcher a Jakobson nakonec ranč v rozčilení opustili. Rozzuřený Manson vzápětí oznámil jednomu z okrajových členů skupiny známému jako Sunshine Pierce, že by pro něj měl nějakou práci.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.